Hmotná a duchovní kultura antického světa

29. října 2008 v 8:51 |  Dějěpis
Vývoj antické kultury:
1. IÓNSKÉ (od 6. století př. n. l. do 480 př. n. l.)
→ období Thaléka, Hérakleita, Pýthagora a dalších přírodních filozofů

2. ATÉSNKÉ (480 př. n. l. - 330 př. n. l.)
→ období aténské demokracie za vlády Periklea a vrcholu aténského divadla, řecké moudrosti sofistů, Sókrata, Platóna, Aristotela i aténského řečnictví (Démosthena, Ísokrata)

3. HELÉNISTICKÉ (330 př. n. l. - 30 př. n. l.)
→ období internzivního styku řecké kultury s kulturním dědictvím předovýchodních civilizací spojené s rozkvětem matematiky a přírodních věd

4. ŘÍMSKÉ (od příchodu Římanů do pádu říše západořímské roku 476)
→ období všestranného rozkvětu, ale i stagnace a úůadku klasické kultury

Stavitelství
→ Podle úpravy a výzdoby kamenných sloupů a jejich hlavic, nesoucích trámy a střechu, se rozlišují v řecké architektuře tři slohy:

  1. dórský sloh - vyznačoval se masívnějšími sloupy s ostrým žlábkováním a poměrně jednoduchou bodníkovou hlavicí zakončenou čtvercovou deskou.
  2. iónský sloh - sloh, mladší, předpokládal již štíhlejší sloupy s mělkým žlábkováním a zakončením hlavicí s dvěma závity (volutami).
  3. korintský sloh - sloh nejmladší, sloupy byly zakončeny hlavicí bohatě zdobenou rostlinnými listy a závity.
Za nejvýznamnější památku řeckého chrámového stavitelství je považována atésnká AKROPOLIS s Parthenónem postaveným za vlády Periklea.

Významné stavby se dochovaly také v ostatních řeckých městech (Apollónův a Poseidónův chrám v Korintu, dále chrámy v italském Paestu, Agrigentu i jinde).

Římský stavební sloh - charakterizují jej masívnější a mohutnější stavby, římské stavby byly zdobeny i zevnitř, zatímco řecké jen zvnějšku.
V tomto slohu se stavěly císařské paláce, baziliky, divadla, amfiteátry a lázně. V bazilikách se konaly trhy, soudní procesy a jiná shromáždění občanů. Veřejné lázně sloužily jako kulturní a společenská střediska.

Sochařství
  • řecké sochařství usilovalo o znázornění ideálu lidské dokonalosti
  • řísmké sochařství i malířství bylo dlouho závislé na výtvarném umění etruském a řeckém.
Literatura
  • nejstaršími písemnými památkami řecké literatury jsou eposy ÍLIAS a ODYSSEA - autorství je připisováno HOMÉROVI.
  • řecké divadlo se vyvinulo ze slavnosti na počest boha vína Dionýsa.
  • K literatuře antického období se řadí také početná dějepisná literatura. Z řeckého období je třeba uvést HERODOTA (484 - 425 př. n. l.) - považován za otce dějepisu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eduard Nud Eduard Nud | E-mail | 31. března 2010 v 10:39 | Reagovat

Řecká divadla zřejmě za doby stavitelského vrcholu byla postavena do kruhu. Herci se pohybovaly uprostřed, okolo nich seděli diváci na jakýchsi schodech. Divadla měla tak dokonalou rezonanci, že herci mohli mluvit relativně potichu a přitom je slyšeli diváci i v nejvyšších řadách. Tento efekt byl navíc umocněn maskami s otvory, které jejich hlas ještě více zesilovaly. Něco podobného můžeme vidět tuším v druhém díle Vinnetoua, kde Vinnetou a Ribana k sobě šeptají každý na opačné straně jeskyně a přitom se dost dobře slyší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama