Počátky českého státu

23. května 2008 v 11:22 |  Dějěpis
V débě rozkvětu Velké Moravy byly některé oblasti Čech její součástí. Střed země ovládli od 70. let 9. století PŘEMYSLOVCI.
  • získávali postupně převahu nad ostatními knížaty v zemi
  • na jejich území se rozkládalo mnoho hradišť, z nichž nejvýznamnějším se stala Praha, založená dle pověsti kněžnou Libuší, podle skutečnosti asi prvním historicky známým českým knížetem Bořivojem.
Křesťanství pronikalo do Čech nejdříve z biskupství řezenského, tj, západní - latinské (řezno bylo tehdy zvlášť důležitým kulturním i obchodním střediskem říše na pomezí říše východofranské v Bavorsku.)
Za vlády velkomoravského knížete Svatopluka přijal přičiněním Metodějovým křest i český kníže BOŘIVOJ se svou manželkou Ludmilou - kníže Bořivoj je historicky první známý kníže z rodu Přemyslovců, vystavěl kostel na kradišti Praha. Přijetím křtu se v Čechách rozšiřovalo i křesťanství z východu - slovanské. Velkomoravská orientace upevnila vliv českých knížat a ještě před pádem Velké Moravy ovládli Přemyslovci většinu ostatních knížectví a zložili český stát. Od r. 880 se stal Pražský hrad sídlem Přemyslovců.
Po smrti Svatoplukově, za úpadku Velké Moravy, se od skomírající říše Češi oddělili a synové Bořivojovi Spytihněv a Vratislav se znovu přiklonili k bavorské orientaci, východofrancké říši a umožnili tak působení řezenskému biskupství na našem území - k tomuto účelu Spytihněv vystavěl nový chrám na hradě Budči. Vratislav poté vystavěl chrám sv. Jiří na Pražském hradě. Přimknutí Čech k západní vzdělanosti se však ukázalo již trvalým.
KNÍŽE VÁCLAV
otec Vratislav I. - nástupce Spytihněva I. a matka Drahomíra
  • jeho babičkou byl Ludmila, která byla r. 921 zavražděna vrahy TUNNOU a GOMONEM → vikingští bojovníci najatí Drahomírou
  • Václav byl na Bduči vzdělán v latině, řečtině, naučil se i slovanskému písmu
  • oddal se nadšeně, pod vlivem Ludmily křesťanské víře
  • jeho vroucnost a křesťanská odříkavost narážely na nepochopení drsného prostředí a na odlišné přestavy o panovníkovi tvrdém, bojovném, ničeho se neodříkajícím. K tomu přistupovaly i spory s poručnickou vládou za Václavovy nedospělosti. V nich se Ludmila stala obětí vraždy osnované Drahomírou
  • Přílišná zbožnost Václavova, jeho usmíření s německým králem Jindřichem, jimž nastupuje v Německu k moci saská dynastie a ustupuje vliv bavorský v českém státě, vyvolaly nespokojenost Václavova bratra, ctižádostivého Boleslava, toužícího se ujmout moci ve státě. Boleslav zosnoval proti Václavovi spiknutí a dal ho v roce 935 zavraždit před chrámovými dveřmi ve Staré Boleslavi.
  • trvalou památkou na vládu knítete Václava je rotunda na Pražském hradě, zasvěcená sv. Vítu
  • národ viděl záhy ve Václavovi mocného přímluvčího v nebesích v těžkých historických zkouškách, tak se vytvořil a rozšířil svatováclavský kult v českých zemích.
  • po Václavově smrti došlo k dlouhým, 14 let trvajícím válkám s německýcm králem Jindřichem Saským
  • Václav je považován na svou dobu za velmi vzdělaného panovníka, který byl politicky velmi obratný.
BOLESLAV I. UKRUTNÝ
  • žil v letech 915 - 967/972
  • český kníže v letech 935 - 967/972
  • narodil se jako druhorozený syn českého knížete Vratislava I. a Drahomíry, mladší bratr sv. Václava
  • byl velmi ambiciózní a nesouhlasil se způsobem vlády svého bratra, kterého proto nechal na svém hradě pravděpodobně zavraždit.
za své vlády ovládal skoro celé území Čech, zlikvidoval vládu ostatních knížat a jejich území si připojil. Tato okolnost a smíření s novým německým králem Otou I. mu otevřely možnosti k výbojům.
  • Boleslav opanoval část horního Slezska a Krakovsko, snad také již připojil i Moravu a Červenou Rus.
  • Pražský hrad vynikal tehdy jako významné středisko knížecí moci i jako tržiště, navštěvované obchodníky Byzance, Rusy, Araby, Židy i obchodníky ze Španělska a Itálie.
BOLESLAV II.
  • za jeho vlády bylo dokončeno sjednocení země.
v roce 973 se dosáhlo zřízení 1. pražského biskupství, podřízeného arcibiskupovi mohučskému; prvním českým biskupem byl DĚTMAR, po něm se však úřadu dostalo Slavníkovci Vojtěchovi.
r. 995 družina Boleslava II. dobyla hradiště Libici nad Cidlinou a vyvraždila zde všechny Slavníkovce.
Arcibiskup Vojtěch
  • jeho činnost byla znesnadňována soupeření Slavníkovců a Přemyslovců
  • dal vystavět mnoho kostelů a založil dva významné kláštery, ženský u sv. Jiří v Praze a mužský v Břevnově u Prahy.
Kolem roku 1000 se zrodily nové státy v sousedství - Polsko kde vládl rod Piastovců a Uhry kde vládl rod Arpádovců.
V první polovině 11. století došlo mezi poslkým a českým státem k dvěma výbojům.
1. Výboj podnikl Boleslav Chrabrý, polský král, který se zmocnil Moravy, části Slovenska, Slezska, Krakovska a na čas dokonce i Čech v době, kdy po smrti Boleslava II. vznikly spory o trůn a síla českého státu tím upadla. Král Jindřich II. vtrhl do Čech a pomohl synům Boeslava II. - Jaromírovi a Oldřichovi vypudit Poláky ze země.
2. Výboj vyšel ze strany české. Syn Oldřichův Břetislav (nazýván český Achilles) vtrhl po smrti velkého krále Boleslava Chrabrého do Polska. Zmocnil se Slezska a s velikou kořistí se vrátil do Čech. V kořisti byly i ostatky Vojtěchovy.
BŘETISLAV
  • Dal vyhlásit 1. známý český zákoník tzv. Břetislavova dekreta - ta zakazovala mnohoženství, stanovila tresty za vraždy a dodržování nedělí a svátků jako dnů klidu, obsahovala příkaz pochovávat mrtvé na hřbitovech.
  • Břetislav je znám také únosem německé princezny Guty (Jitky), kterou pojal za manželku s níž měl pak 5 synů.
Po břetislavově smrti se v rozvětveném přemyslovském rodu odehrávaly, zejména v poslední třetitě 12. století spory o trůn, do nichž zasahovali němečtí panovníci zcela podle svých zájmů. Dva panovníci pozvedli v této době úroveň české země a spolupráci s říší dovedli obrátit ve svůj prospěch.
Bylo tomu tak:
  • za syna Břetislavova VRATISLAVA II. → ten obdržel v roce 1085 jako první z rodu Přemyslovců titul královský, tato pocta se však týkala jen jeho osoby, titul nebyl dědičný
  • a za VLADISLAVA II., který pomáhal německému císaři Bedřichu Rudovousovi (Fridrichu Barbarossovi) při dobývání severoitalského Milána. Za tuto pomoc získal Vladislav královskou hodnost nejen pro sebe, ale i pro všechny své nástupce "na věky" - titul již byl dědičný. Král vystavě v Praze první kamenný most a nazval ho podle své manželky Judity mostem Juditiným.
Spory mezi Přemyslovci definitivně odstranil PŘEMYSL OTAKAR I. (syn Vladislava II.) - první panovník z tzv. posledních Přemyslovců, který se v roce 1197 ujal moci v českém království.
Od svého vzniku do konce 12. století se český stát upevnil.
  • v Čechách byl hlavním hradem Pražský hrad, na Moravě pak Olomouc a Brno.
  • Na nejvýznamnějších místech se od 10. století razily stříbrné denáry.
  • obchodu sloužily občasné trhy a obchodní stezky vedoucí do ciziny okrajovými horami a hvozdy
  • hospodářství vévodily knížecí nebo šlechtické statky s dvorci (dominikál), kde pracovala čeleď, jež provozovala rozličná řemesla.
  • vedle panských dvorů byly vesnice poddaných (rustikál) s propůjčenou půdou
  • poddaní byli nuceni odvádět do panského dvorce dávky z výtězku své práce, obvykle v naturáliích.
  • Kníže se svou početnou družinou obvykle ze svého sídla objížděl dvorce, aby sebe i ji snáze uživil
  • podobné dvorce vlastnila i církev, velmožové světští i duchovní tvořili vládnoucí skupinu v zemi, byli však závislí na panovníkově přízni
  • Svobodné obyvatelstvo bylo spolu s velmoži vlstními představiteli českého národa ve středověku.
  • Fridrich II. Přemyslovi všechny výsady potvrdil v listině ZLATÉ BULE SICILSKÉ vystavené v Basileji 26.9.1212 - proklamovala dědičnost českého královského důstojenství, stanovila podmínky účasti českého vládce na říšských sněmech.
GOTIKA V ČESKÝCH ZEMÍCH
Za vláda posledních Přemyslovců začal do země pronikat nový umělecký směr = gotický. Za nejstarší ucelený projev gotické architektur v českých zemích bývá pokládán klášterní areál v Praze Na Františku (po roce 1230). V církevní architektuře byla gotika též projevem prohlubující se zbožnosti, jak ji reprezentovala např. ANEŽKA PŘEMYSLOVNA → zakladatelka řádu křižovníků s červenou hvězdou, nebo o něco mladší šlechtična ZDISLAVA Z LEMBERKA.
Ve světském prostředí byl nástpu gotiky spjat s dvorskou rytířskou kulturou → dokládají to královské (ZVÍKOV, TÝŘOV, BEZDĚZ) i šlechtické (LANDŠTEJN, MICHALOVICE) hrady.
ANEŽKA PŘEMYSLOVNA
  • 20.1.1211 - 2.3.1282
  • dcera Přemysla I. Otakara a Konstancie Uherské
  • česká abatyše,vychována v cisterciáckém a v premonstranském ženském klášteře
  • po smrti otce se Anežka nadchla učením sv. Františka s jehož duchovní sestrou sv. Klárou vedla korespondenci
  • v Praze založila špitál a dvojitý klášter františkánů a klaristek
  • r. 1234 vstoupila do kláštera klaristek
  • r. 1989 byla svatořečena
ZDISLAVA Z LEMBERKA
  • 1220 - 1252
  • manželka Havla z Lemberka
  • česká šlechtična
  • podporovala dominikánský klášter v Jablonném v Podještědí, který založil její manžel
  • proslula dobročinností, pečovala o chádé a nemocné
  • r. 1996 byla svatořečena
Krátce životopisy:
BOLESLAV I. UKRUTNÝ (bratrovrah)
  • český kníže v letech 935 - 967/972
  • narodil se jako druhorozený syn českého knížete vratislava I. a Drahomíry, mladší bratr
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 policie policie | 12. listopadu 2012 v 19:06 | Reagovat

112,158,155,150

2 110 110 | 12. listopadu 2012 v 19:07 | Reagovat

[1]:155

3 wavery wavery | Web | 9. září 2016 v 11:11 | Reagovat

pujcka olomouc ihned :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama