Křížové výpravy

26. května 2008 v 8:11 |  Dějěpis

Vzestup náboženského cítění i vnitřní zanícenost pro křesťanskou víru se projevily během 11. století ve značně mohutném toku příchozích k poutním místům do Svaté země (Palestiny). Arabové kteří tam sídlili, nejen že jim nepřekáželi, ale ještě z těchto poutí měli zisk z obchodu a z vybíraných dávek.
Jiná situace nastala v 11. století, kdy se palestina stala obětí nájezdů seldžuckých Turků, kteří se v roce 1076 zmocnili Jeruzaléma i celé Svaté země. Seldžukové přepadávali křesťanské poutníky, oupovali je i vraždili. Papež proto svolal v roce 1095 do Clermontu v jižní Francii sněm církevních a světských knížat a vylíčil útrapy poutníků v Palestině a vyzval přítomné, aby podnikli válečnou výpravu proti "nevěřícím". Každému účastníkovi slíbil duchovní milost, odpuštění hříchů a příděl půdy, které se na Východě zmocní. Dobrovolníci (šlechta i chudý lid) si připínali na rámě červený kříž svatých bojovníků za osvobození Palestiny. Během více jak 170 let se uskutečnilo osm křížových výpravy. Křižáci založili na východním pobřeží Středozemního moře několik států. Do roku 1270 se však Turci zmocnili všech míst, která do té doby křesťané vlastnili.
Výpravy měly neobyčejný význam pro celý další vývoj Evropy. Účastníci válek poznali cizí země, rozličné národy, jejich zaměstnání a zvyky, seznámili se s novými plodinami:
  • kořením
  • cukrovou třtinou
  • rýží
a látkami:
  • hedvábím
  • damaškem
  • atlasem
  • koberci
Křížové výpravy přispěly k rozšíření celkového rozhledu západní Evropy. Zvýšily se životní potřeby lidí:
  • touha přepychového oděvu → běžnou potřebou se staly nádherné pásy, klenoty a kožešiny
  • rozšířil se lov se sokolem, hra v šachy
  • používání horké lázně a voňavek
  • konzumace cizích vín a ostré kořeněné stravy
  • zobecnilo se nošení spodního prádla
  • lavice (dosavadní lůžko) byla nahrazená postelí
  • rytíři si na své štíty připojovali různé znaky, z nichž se vyvinuly erby
  • původní drsnost mravů ustoupila uhlazenějšímu chování, dvornosti
  • žena, dříve působící pouze v kruhu rodinném, se stávala ve vyšších kruzích dámou, vyžadující dvornost a úctu muže
  • ideál ženy a často nevyplněná láska byly podnětem k opěvování i příčinou mužových dobrodružství
  • vznikla dvorní rytířská poezie "trubadúři", zejména na francouzském jihu později i jinde
  • opěvovaly se hrdinské činy rytířů, např. španělského hrdiny Cida, vyprávěly se přčíběhy o králi Artušovi, jeho kulatém stolu a o jeho družině, která udatně bojovala proti Sasům, kteří vnikli d Británie
  • Anglové si přinesli v 5. století do británie hrdinský příběh jutského krále BEOWULFA, který bojoval s mořskou příšerou a se saní a v boji zahynul. K tomu všemu se připojovaly náměty starověké nebo náměty z Blízkého či Dálného východu.
Moc a bohatství církve postupně způsobily obrodné hnutí, které se později snažilo vrátit církev jejímu duchovnímu poslání. Ke křížovým výpravám neodmyslitelně patří i vznik různých rytířských řádů. Jejich posláním byla původně bezpečnost poutníků na cestě do Svaté země, pečovat o raněné a nemocné. Převažovala však potřeba chránit a z řádů se tak postupně stávají ozbrojené vojenské složky. Z řádů vynikli zejména TEMPLÁŘI (od roku 1118) se sídlem v chrámu Šalamounově v Jeruzalémě, JOHANITÉ - později známí jako Řád Maltézských rytířů (vzniknuvší r. 1113) a ŘÁD NĚMECKÝCH RYTÍŘŮ (od r. 1190).
Křížovými výpravami trpěla Byzantská říše, jejiž bohatá města byla často křižáky vylupována. Čtvrtá křížová výprava se obrátila dokonce proti Cařihradu, dobyla jej a křižáci získali obrovskou kořist. Křížové výpravy se však pořádaly proti nevěřícím i do jiných oblastí. Křesťanští rytíři dostávali dobytou půdu v léno a do dobytých území se stěhovali také prostí lidé, rolníci a řemeslníci. Papežové vyhlašovali křížové války později i proti křesťanským národům, jestliže se postavily proti vůli církev. Tak tomu například bylo i v případě husitských válek nebo za vlády Jiřího z Poděbrad v Čechách.

1. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
→ první křížovou výpravu vyhlásil papež URBAN II. r. 1095 na koncilu ve francouzském Clermontu.
Zde pronesl strhující řeč o utrpení křesťanských poutníků a vybádal tak k pomoci křesťanům, které sužovali nevěřící. Cílem této výpravy bylo dobýt Svatou zemi z područí muslimů a zpřístupnit tak "boží hrob" poutníkům.
Výprava byla složena převážně z francouzských a normanských šlechticů, ale nechybělo ani velké množství lidí z řad chudiny.
O 3 roky podzěji, r. 1098 již křižáci obsadili EDESSU a založili zde první křižácký stát. Postupně dobyli Antiochii a konečně v červenci i vytoužený Jeruzalém, jehož vládcem byl ustanoven vévoda GODEFROI Z BOUILLONU a získal tak titul "ochránce božího rodu".





2. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
→ vyhlášena papežem Evženem III. v roce 1146 jako reakce na dobytí EDESSY - prvního křižáckého státu, který byl také jako první zpět dobyt muslimy.
V čele této výpravy již stanuli evropští králové Ludvík VII - král Francie a německý král Konrád III. Této výpravy se také účastnil český kníže a pozdější král Vladislav II.
Jediným úspěchem této výpravy bylo dobytí LISABONU v roce 1147.

Zvláštnost:
→ zvláštností této výpravy je fakt, že tentokrát již mužům dělá společnost mohutný harém plný svůdných prostitutek. Jelikož vašk byl náklad na vydržování přímo astronomický, vzbořil se nejen obyčejný lid, ale i papež, který napříště účast žen zakázal.
Této kruciáty se také účastnila manželka Ludvíka VII - ELEONORA AKTVITÁNSKÁ.



3. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
→ byla vyhlášena papežem Řehořem VIII dne 29. října 1187. Této výpravy se účastnili osobnosti z řad nejvyšších jimiž byli:

císař FRIDRICH I. BARBAROSSA












anglický král RICHARD LVÍ SRDCE












a francouzský král FILIP II. AUGUST









Francouzský král Filip II. se během cesty utopil.

→ Jejich protivníkem byl sultán SALADIN - jenž získal zpět do držení Jeruzalém.
→ Výsledkem této výpravy se po rovných bojích, kdy se vítězství přelévalo ze strany na stranu, bylo vzájemné uzavření mírové smlouvy - Jeruzalém zůstane v rukou muslimů, ale křesťanští poutníci mohou k Božímu hrobu volně putovat aniž by jim hrozilo nebezpečí.
→Tato výprava a její diplomatické úspěchy vedly také ke vzniku Kyperského království pod vládou JINDŘICHA ZE CHAMPAGNE, který království úspěšně spravoval a upevňoval.

4. KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA
→ byla vyhlášena roku 1198 papežem Inocencem III. Tuto kruciátu nikdo nechtěl financovat až nakonec souhlasil benátský dóže ENRICO DANDOLO.
→ cílem výpravy byl Egypt, což se nelíbilo Benátčanům, kteří zde směřovali své obchody. Proto požadovali, aby pro ně křižáci na oplátku vybojovali město ZADAR. Jelikož šlo o křesťanské město, papež po dtrestem exkomunikace tento útok zakázal. Křižáci však nátlaku benátského dóžete ustoupili a r. 1202 Zadar dobyli, následně pak vydrancovali také Konstantinopol, aniž by hleděli na to, že kosí lid stejného vyznání.
→ Do Egypta tato výprava nakonec nedorazila.

Zvláštnost:
→ DĚTSKÁ VÝPRAVA
  • některé historické prameny se zmiňují o jedné francouzské a jedné německé výpravě dětí. Obě jsou svolány na základě přesvědčení, že je Jeruzalém stále nedobytný, protože se o boží hrob snaží dospělí, kteří mnoho hřeší, proto je potřeba nevinných dětí.
  • Původcem francouzské výpravy má být jakýsi pasáček Štěpán, kterému se má dokonce zjevit Ježíš Kristus a tento úkol mu zadat.
  • Po shromáždění všech dětí se vydávají na strastiplnou cestu. Po několika dnech se však setkávají s vykutálenými obchodníky, kteří jim nabídnou, že je zdarma převezou do Palestiny na sedmi lodích. Po nalodění se však trasa mění směr Alexandrie, kde mají být všechny děti prodány do otroctví.
  • Německou výpravu vede mladík Mikuláš. Vychází z Porýní a putují až do Janova, kde stopa jejich výpravy mizí. Proč nepokračovali dál? Nikdo již neví, snad je pravdou, že je přiměl k návratu sám papež jak se vypráví.
  • Nicméně současní historikové tuto legendu zpochybňují s tím, že vznikla údajně jako omyl až o dlouhých 30 let později.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama