Úvod středověk pod vládou Habsburků

4. dubna 2008 v 8:54 |  Dějěpis
České království stálo do poloviny 15. století stranou hlavních mezinárodních obchodních tepen, což se v důsledku objevných výprav utvrdilo a prohloubilo. Na vesnici se v 16. století rozšiřovalo samostatné podnikání šlechty, ale převážná část příjmů pozůstávala z poddanských platů.
Rostrly panské příjmy z:
  • rybnikářství
  • panských pivovarů
  • hornictví
  • železářství
V 16. století bylo v rukou církve 9/10 veškerého majetku v zemi, jedenáct největších šlechtických rodů vlastnilo čtvrtinu země. Od r. 1518 vynikla těžba stříbra a v Jáchymově, dále těžba mědi a cínu. Střediska na Slovensku (Banská Bystrice, Bánská Štiavnica) měla evropský ohlas. Většina podniků však trpěla nedostatkem kapitálu a volných pracovních sil.
Při nástupu FERDINANDA I. (HABSBURSKÉHO) na trůn česká reformace již přijímala luteránskou reformaci a kromě starých kališníků se výrazněji prosazovala i jednota bratrská. Úsilí habsburských panovníků prosazovat rozhodujícím způsobem katolickou církev vedlo ke sporům s českými stavy. Panovník se nechtěl smířit s tím, že jsou stavové zvyklí stát v čele politického a náboženského cítění. Ferdinand zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni, které svěřoval schopným odborníkům.
  • omezoval politická práva měst a ukládal jim stále větší daně
  • peníze vynakládal na války s protivníky Habsburků v říši i proti Turkům
  • čeští stavové odmítli poslušnost a příjali povstalecký program, který požadoval odstranit všechna dosavadní práva Ferdinandova opatření.
  • za jeho vlády začal po porážce povstalců PERSEKUCE
  • pro výstrahu dal panovník popravit dva měšťany a dva rytíře. Těžkce byla postižena města: →panovník je vyloučil z politického života, → podřídil jejich samosprávu zeměpanským úředníkům, → zrušil cechy jako politickou instituci, → města byla zbavena vojenského významu, musela vydat střelné zbraně, → opevnění měst se dostalo pod královskou konstrolu, → města zatížena daněmi, byla zbavena veškerého pozemkového majteku - čímž přicházela o důležitý pramen zisků, → konfiskace uvrhly města do zadlužení na velmi dlouhou dobu, → JEDNOTA BRATRSKÁ byla považována za nositele ideologie povstalců, proto byli její členové perzekuováni: → Jan Augusta - biskup, uvězněn atd....
  • aby Ferdinand I. urychlil návrat českého státu ke katolické víře povolal do Prahy jezuity a obnovil pražské arcibiskupství, které bylo od husitských válek neobsazeno.
Rozsáhly pokus o prosazení protireformace byl podnikut za:
RUDOLFA II.
  • byl vychován na španělském dvoře Filipa II.
  • ve své politice se opřel o španělskou korunu
  • proti vůli španělské strany vydal MAJESTÁT (1609), kde bylo uzákoněno, že nikdo, dokonce ani poddaný, nesměl být nucen ke katolické ani protestantské víře → majestát byl v tehdejší Evropě nejsvobodnějším zákonem.
Česká kultura v 16. století souvisela s evropským reformačním hnutím. Měla již z velké části základ v měšťanském prostředí. Rozvoj kultury souvisel i s císařským dvorem v Praze za Rudolfa II, i šlechtou byli podporováni učenci a vědci. Císař zval do Prahy slavné hvězdáře (TYCHO DE BRAHE, JAN KEPLER), alchymisty i umělce, z nichž někteří v Praze zůstali. Šlechta staví renesanční zámky a opouští se nepohodlné hrady, obklopuje se uměleckými předměty, dává se malovat, zakládá soukromé knihovny.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama