přední východ, Egejská oblast, Egypt

3. dubna 2008 v 9:18 |  Dějěpis
Koncem 4. tisíciletí vyvrcholil vývoj neolitických a chalkolitických kultur vznikem dvou nejstarších civilizačních center, a to v Mezopotámii mezi Eufratem a Tigridem a v Egyptě v údolí Nilu.
Dělba práce a specializace vedla k rozdělení řemesla od zemědělství → důležitou úlohu sehrály výroba a zpracování Bronzu. Začal se rozvíjet obchod a vznikají první města. Lidská společenství se rozvrstvila podle zaměstnání na:
>zemědělce
>řemeslníky
>obchodníky
>úředníky.
Začala se prohlubovat sociální nerovnost. Objevuje se potřeba organizovat, řídit výrobní činnosti (např. zavodňovací práce), obchod i usměrňovat sociální a společenské zájmy jednotlivých vrstev obyvatelstva. Začal vznikat STÁT se svými řídícími činnostmi, kontrolními i donucovacími institucemi a úřednickým aparátem. Už nejstarší zákoníky určovaly majetkovou a sociální nerovnost, určoval tresty za delikty atd....
S rozvojem hospodářství a se vznikem státu souvisí vznik písma, nová úloha náboženství a rozvoj kultury. (Staví se monumentální stavby, paláce, pyramidy, vznik literatury, umění a vědy).
Kromě Mezopotámie a Egypta existovaly dobré podmínky pro vznik zemědělství také ve srážkově bohatších oblastech: Střední Sýrie a oblasti při středozemním moři, Libanon, Řecko a ostrovy v Egejském moři. V těchto oblastech byl také důležitým zdrojem obživy RYBOLOV a NÁMOŘNÍ DOPRAVA. Vznikaly přístavy, které spojovaly různé kontinenty v oblasti dopravy měly důležitou úlohu velké řeky po kterých se dovážely chybějící suroviny - kov, dřevo. Vytvářely se civilizační centra na náhorních plošinách malé Asie, severní Mezopotámie a Persie - v těchto oblastech se rozvinulo pouze Pastevectví, ale bohaté zdroje kamene, dřeva umožnily rozvoj obchodu.
Do čela civilizačního vývoje se dostala již v období chalkolitu Mezopotámie. V ranně dynastickém období (300-2500 l. př. n. l.) bylo centrum státu město s chrámem a palácem - město bylo obehnáno hradbami.
Státní administrativu ovládli kněží. Hospodářský základ sumerských měst tvořilo chrámové a palácové hospodářství. Část půdy byla pronajímána za část sklizně. Soukromé vlastnictví půdy a rozvoj řemesel a obchodu prohlubovaly majetkovou a sociální nerovnost. Tento proces pokračoval i ve staroakkadském období (2300-2198 př. n. l.) → do Mezopotámie pronikly semitské kmeny. Přijaly sumerskou civilizaci a jejich akkadská dynastie za SARGONA I. a jeho nástupců se pokoušela vytvořit centralizovaný stát. Pokusy o centralizaci země pokračovaly i za gutejské nadvlády i vlády 3. urské dynastie a vyvrcholily vytvořením STAROBABYLONSKÉ A STAROASYRSKÉ říše.
Babylónii se podařilo sjednotit CHAMMURAPIMU (1792-1750 př. n. l.) Celou zemi rozdělil na oblasti a okresy a do jejich čela postavil správce.
V roce 1594 př. n. l. dobyli Babylónii Chetité a pojejich odchodu se jí zmocnili Kassité. Na severu se stala partnerem a soupeřem říše starobabylonské říše staroasyrská, která byla i důležitou obchodní křižovatkou. Kolem roku 1650 př. n. l. začali do Asýrie pronikat Churité, kteří zde vytvořili mocný stát Mittanii, sahající až do východní Sýrie a Jižní Arménie. Vedle chetitské a egyptské říše to byl nejmocnější stát v celé oblasti - nový vzestup chetitské říše však její nadvládu ukončil. Asýrie toho využila k obnovení své politické moci a začalo období středoasyrské říše.
Rychlý růst její moci již ve 14. století př. n. l. vedl ke střetu s Babylonií a končil dobytím Babylónie. Asyřané načas ztratili spojení se Sýrií i Malou Asií. Teprve TIGLATPILESAR (1127-1078 př. n. l.). Obnovil řadou vítězných tažení kontrolu nad všemi obchodními cestami. Byl to nejmocnější vladař středoasyrského období.
Byly položeny administrativní a vojenské základy novoasyrské říše, která v následujících čtyřech stoletích byla nejsilnější mocností Předního východu. Ustavičné nájezdy kočovných kmenů ze severu, častá povstání v dobytých oblastech, vnitřní spory o trůn - to vše říši oslabovalo.
Králi AŠŠURBANIPALOVI se ještě podařilo potlačit babylónské povstání, ale již se mu nepodařilo roku 614 př. n. l. dobýt město Aššur a roku 612 př. n. l. město Ninive → novoasyrská říše přestala existovat. Na jejich troskách nástupci Nabopolassara vybudovali ještě mocnější říši novobabylónskou. Největšího rozmachu dosáhla za NABUKADNEZARA II. V roce 587 př. n. l. dobyl Jeruzalém a odvlekl do Babylónie tisíce obyvatel - babylónské zajetí. V roce 539 př. n. l. se stala kořistí říše perské.
Vedle Mezopotámie se vytvořilo další důležité civilizační středisko v Egyptě. Zemědělská civilizace sem byla patrně přenesena Zemědělská civilizace sem byla patrně přenesena z Předního východu a měla i zde podobné rysy:
  • vznik majetkové nerovnosti
  • vznik soukromého vlastnictví
  • vznik státu
Sjednocovací proces nejprve vedl k vytvoření dvou egyptských států - Dolního a Horního Egypta. Ty pak kolem roku 3100 př. n. l. sjednotil egyptský vládce MENI. Politický, hospodářský i kulturní rozvoj učinil z Egypta již v období Staré říše (2700 - 2181 př. n. l. ) mocný stát → z tohoto období pochází řada stavebních památek včetně pyramid.
→ Panovníci se také odvážili vojenských výprav do Nubie a Lybie, bohatých na nerostné suroviny. Staroegyptské náboženství bylo založeno na mnohobožství - jeho charakteristickým rysem byl kult zemřelých, který pramenil z víry v posmrtný život.
→ Po uvolnění státního centralismu, kdy se země tříštila na menší státy, se podařilo MENTUHOTEPOVI II. Egypt znovu sjednotit a položit základy Střední říše (2040 - 1786 př. n. l.).
→ V období Střední říše rozšířil Egypt své panství na Sinajský poloostrov a podnikl několik výprav do Nubie a Somálska. Rozmach střední říše však netrval dlouho. Centrální moc upadala a definitivně ji vyvrátily kočovné kmeny Hyksósů. Po vyhnání Hyksósů z Egypta kolem roku 1560 př. n. l. začíná období Nové říše (1560 - 1080 př. n. l.). V tomto období egyptská státo dosahuje největšího územního rozšíření a je na vrcholu svého kulturního vývoje, součastně se již projevují první příznaky krize - celé období je vyplněno výbojnými válkami. Za Thutmose III. a Amenhotepa II. Egyptská říše sahala od 4. nilského kataraktu až za Eufrat. Z výbojných válek se postupně stávaly války obranné.
→ Dynastii Ramessovců se ještě dařilo válečnými výpravami dobytá území udržet. Egyptská společnost se v období Nové říše podstatně změnila. Z úředníků a kněží se vytvořila bohatá šlechta, která se snažila omezit moc panovníka.
Kontroverzní osobnost : → AMENHOTEP IV. zvaný ACHNATON --> provedl náboženskou reformu, která potlačovala mnohobožství, po jeho smrti však byla reforma odvoána a kněží ho prohlásili za kacíře.
Důležité datum: r. 332 př. n. l. Egypt je dobyt ALEXANDREM VELIKÝM (na trůn dosazuje dynastii Ptolemaiovců).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama