Malá Asie, Sýrie

3. dubna 2008 v 10:57 |  Dějěpis
MALÁ ASIE
→ bylo to důležité metalurgické centrum. Stranou tohoto civilizačího procesu nadále zůstávali lidé vhorských oblastech a vpouštích, které žilo kočovným způsobem života, podnikali nájezdy do civilizovaných center. V průběhu 2 - 3. tisíciletí se vytvořilo množství malých i velkých států.
V Egyptě se vytvořil stát již na počátku 3. tisíciletí. Mezopotámie byla rozdrobena na mnoho jižních (sumerských) a severních (akkadských) státečků.
→ Malá Asie patřila mezi další oblasti nejstaršího zemědělství. Vytvořily se zde chalkolitické kultury, vznikají opevněná města: př. Trója
Malé vodní srážky a náhorní roviny protkané pohořími neumožňovalo rozvinout intenzivní zemědělskou výrobu, ta se soustředila do údolí, v hornatých oblastech se rozvinulo pastevectví. Celá oblast Malé Asie zůstala dlouho rozdrobena. Až kolem roku 1650 př. n. l. se zde začala tvořit mocná chetitská říše (na čas se zmocnila Babylonie), kolem roku 1200 př. n. l. podlehla náporu mořských národů a poté i Asyřanům.
Syropalestinská oblast
Nevznikal zde jednotný stát, strategická poloha a nerostné bohatsví učinily z této oblasti předmět mocenských a hospodářských zájmů předovýchodních mocností. Tato oblast byla osídlena od pravěku - HOMOPALESTINIENSIS. Ve 4. tis. př. n. l. osídlují tuto oblast západosemitské kmeny KANAANEJCI, které sem přišly z arabských pouští. Koncem 4 tisíciletí vznikají první města - UGARIT, BYBLOS..
Terpve však ve 2 tis. př. n. l. zde začíná nový rozkvět měst, která se stávají významnými obchodními středisky (dřevo, olej, víno, bronz, látky, otroci). Jsou zakládána i další města (Tyros, Sidon). V zakládání měst vynikají hlavně Féničané: KARTÁGO - velká námořní mocnost.
SÝRIE
Také zůstala po celou dobu rozdrcena na řadu drobných státečků. Po pádu chetitské říše vpadly do Sýrie další kočovné kmeny Aramejců a Chaldejců, v severní Sýrii se usadili Luvijci a při mořském pobřeží Palestiny FILIŠTÍNI. Teprve v době stěhování mořských národů, které ukončilo nadvládu Egypta, začal nový rozvoj Palestiny. Kolem poloviny 13. století př. n. l. pronikly do Palestiny hebrejské kmeny, které si podmanily původní obyvatelstvo (kanaanejce) a vytvořily federaci hebrejských kmenů proti Filištíncům. Počátky státu jsou spojeny s legendární postavou vojevůdce SAULA, který zahynul v boji proti Filištíncům. První státní útvar vytvořil král DAVID (1010 - 970 př. n. l.) a centrem se stal Jeruzalém. Jeho syn Šalamoun se ho snažil upevnit politickými a obchodními styky se sousedními státy - zejména Egyptem a fénickými městy. Za jeho vlády se rozvinul obchod a začaly se stavět chrámy a paláce. Po Šalamounově smrti se hebrejský stát rozdělil na:
  • severní Izraelské království
  • jižní Izraelské království.
Davidova dynastie pak vládla pouze v Judském království a to do roku 587 př. n. l., kdy byl Jeruzalém dobyt Babylóňany.
Neméně významná civilizační ohniska vznikla v EGEJSKÉ OBLASTI ( na ně pak navázaly Řecké kultury).
→ mezi 20 - 13 stol. př. n. l. se vyvinula na Krétě tzv. MINOJSKÁ KULTURA (podle krále Minoa) s podobnými rysy jak je známe z Mezopotámie či Egypta. Tyto kultury měly vyspělé stavitelství a pokročilou dělbu práce. Taktéž bylo vyspělé i řemeslo a bohatsví krétské společnosti (tepané vázy, šperky, malovaná keramika, pověsti - Minotaurus, Daidalos, Ikaros). Na počátku 14. stol. př. n. l. její historie končí a příčiny nejsou známy.
→ V 16. století př. n. l. se pobjevuje nové kulturní centrum na řecké pevnině v Mykénách - MYKÉNSKÁ KULTURA - střediskem Mykény. Nálezy bronzových zbraní, uměleckých předmětů a keramiky znovu přesvědčují o vyspělosti mykénského řemesla. Ovšem nálezy zbytků vesnických sídlišť svědčí o velkých sociálních rozdílech. Mykénská kultura měla hodně vesnických sídlišť - svědčí o velkých sociálních rozdílech. Mykénská kultura měla hodně společného s Krétskou. Je to patrné zejména u keramiky a stavitelství, mykénské paláce byly zdobeny podle krétského vzoru. Ve 12. století př. n. l. mykénská kultura náhle zaniká a znovu neznáme příčinu jejího pádu. (Pozn. Achájové Mykénskou kulturu vytvořili, Dórové mykénskou kulturu zničili).
Obyvatelstvo těchto oblastí patřilo kedvěma jazykovým skupinám: semito-hamitské a indoevropské.
Semito-hamitskou větev lze rozdělit na východní větev, ze které vznikla akkadština - ze které se vyvinula později babylonština a asyrština. Západní větev vytvořila řadu jazyků v syropalestinské oblasti a oblasti arabského poloostrova:
  • ARABŠTINA
  • HEBREJŠTINA
  • ARAMEJŠTINA
  • FÉNIČTINA aj.....
Zvláštní větví této skupiny je hamitská egyptština. Mnoho větví také vytvořila Indoevropská skupina. Kromě chetitštiny, kterou rozluštil profesor Univerzity Karlovy BEDŘICH HORZNÝ, do indoevropštiny patří:
  • LUVIJŠTINA
  • PALAJŠTINA
  • FRYŽŠTINA
  • LYDŠTINA
Další větví indoevropské skupiny tvořily jazyky indické a íránské - staroperština. V západním Středomoří se vytvořila skupina italických jazyků a v Evropě keltské jazyky. V této oblasti se vyskytuje několik dalších jazyků, které je velmi obtížné zařadit -např. SUMERŠTINA. Jazykový vývoj Předního východu a Egejské oblasti měl dlouhé trvání. Vlivem válek, nájezdů, kolonizací docházelo k velkému Pohybu obyvatelstva = výsledkem bylo obohacování jazyků, mísení, překrývání. Velmi dlouho trvalo než se z nich vytvořily soudobé jazyky.
HMOTNÁ A DUCHOVNÍ KULTURA DOBY BRONZOVÉ
→ Rozkvět hmotné a duchovní kultury byl založen na rozvoji zemědělské výroby → postupný přechod od ručního zpracování půdy motykou k orbě. Dokladem existence orebního nářadí je piktografický znak rádla z období 3000 l. př. n. l. Orební nářadí se šířilo jen na velkých pozemcích chrémového palácového hospodářství. V Mezopotámii a v Egyptě se využívalo velkých řek k zavodňování polí. Zavodňovací systémy byly tvořeny sítí kanálů, hrází a nádrží.
Rozdíl v systému Egypta a Mezopotámie:
EGYPT: od Mezopotámského se lišil přehradami kolmými ke směru toku Nilu. Systém přírodních a dovodních kanálů reguloval přívod vody k polím. Bahenní nános nahrazoval hnojení - přebytečná voda odváděcími kanály odtékala zpět do Nilu. Byly zde pravidelné záplavy - každý rok v červnu, voda opadla do září, kdyzemědělci mohli zasít.
MEZOPOTÁMIE: tento systém naopak musel vodu zadržovat a vytvářet její zásobu pro období sucha - hladina Eufratu a Tigridu stoupala a klesala nepravidelně. Hospodářské záznamy ukazují na relativně vysoké výnosy zemědělských plodin.
Velkého pokroku doshla v bronzové době METALURGIE. Některé kovy jako zlato, stříbro, měď, cín, meteorické železo byly známy již v Neolitu. Zlato se získávalo rýžováním, k cezení se používalo ovčí rouno. Tyto kovy se zpracovávaly za studena, o metalurgii můžeme hovořit až v souvislosti s výrobou kovů z rud - pražením a tavením pomocí dřevěného uhlí.
Dějiny v bodech:
EGYPT:
  • sjednocení Egypta kolem r. 3000 př. n. l. králem MENIM
  • stará říše 2800 - 2200 př. n. l. - vznikají pyramidy
  • střední říše 2000 - 1650 př. n. l. - hlavním městem je VESET
  • nová říše 1550 - 1085 př. n. l. - rozšíření území, významní faraoni RAMESE II, ACHNATON, TUTANCHAMON
  • pozdní Egypt 7 - 6 stol. př. n. l.
  • r. 525 př. n. l. se stává Egypt součástí Perské říše
  • r. 332 př. n. l. Egypt dobývá Alexandr Veliký (Makedonský) → po jeho smrti se vládci egyptá stávají PTOLEMAIOVCI - nejlsavnějším potomkem je KLEOPATRA VII.
MEZOPOTAMIE:
  • 3 tisíciletí př. n. l. - vznikají sumerské městské státy, př.: URUK, UR...
  • 2. až 1. tisíciletí př. n. l. - STARO a NOVO ASYRSKÁ ŘÍŠE
  • následuje STARO a NOVO BABYLONSKÁ ŘÍŠE - novobabylonskou říši zneičili Peršané
  • r. 331 př. n. l. dobývá Mezopotámii Alexandr Veliký a učinil ji středem své říše
HRNČÍŘSTVÍ
V hrnčířství způsobilo technický převrat zavedení hrnčířského kruhu mezi 4. a 3. tisíciletím př. n. l., který ulehčoval práci hrnčířům a zvyšoval jejich produktivitu. Hrnčířský kruh je doložen z Palestiny, Mezopotámie i Egypta. Využívalo se glazury, nejrůznějších barevných odstínů, také se začala vyrbět keramika k ozdobným účelům.
TEXTILNÍ VÝROBA
Zde zůstávala již odneolitu surovinou len, bavlna, vlna a hedvábí.
  • plátenictví se rozvíjelo v Evropě
  • vlnařství v Mezopotámii
  • bavlnářství v Indii
  • Hedvábí v Číně
Lněná a bavlněná vlákna se barvila obyčejně až před tkaním, ale vlna se barvila již před předením. použávalo se minerálních barviv, ale také barviv rostlinného a živočišného původu. Značného pokroku bylo dosaženo také v úpravě a konzervaci potravin. Obilí se detilo v ručních mlýnech. Z mouky se pak pekl chléb a různé plachty či kaše. Vyráběl se také tzv. pivní chléb což byl kvas získaný z naklíčeného ječmene a obilí. Na principu kvašení byla založena také výroba vína a octa. Potraviny se konzervovaly sušením nebo nakoádáním do kuchyňské soli.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pampelu564 pampelu564 | E-mail | 16. února 2009 v 10:27 | Reagovat

pako

2 autorka autorka | 5. března 2009 v 20:02 | Reagovat

Upozorňuji, že urážlivé a nic neříkající výroky typu pampelu564 budu pro příště bez výjimky mazat.

Tohle totiž je tak akorát výlev retardovaného hlupáka, který vlastně nemá co říct, ale musí na sebe alespoň takto stupidně upozornit.

3 pampelu564 pampelu564 | 9. února 2010 v 16:03 | Reagovat

a kde je něco o hebrejských kmenech ?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama