Germáni, Keltové

3. dubna 2008 v 9:33 |  Dějěpis
V průběhu 7. století př. n. l. se vytváří ve střední Evropě nová kultura zvaná HALŠTATSKÁ (podle naleziště v Hallstattu v Rakousku).
HALŠTATSKÁ KULTURA
  • vytvořila během svého trvání několik kulturních okruhů. Rozdíly mezi nimi spočívají v uměleckém ztvárnění řemeslných výrobků, zejména keramiky a zbraní. Ve středních a severozápadních Čechách se vyvinula v tomto období KULTURA BYLANSKÁ (podle Bylan u Českého Brodu), která navázala na starší kulturu KNOVÍZSKOU.
BYLANSKÁ KULTURA
  • vyznačila se bohatými kostrovými knížecími hroby, vybavenými vozem nebo alespoň jeho částmi, koňským postrojem, zbraněmi a keramikou. Halštatská kultura v jižních a západních Čechách byla ve srovnání s kulturou bylanskou mnohem chudší.
V jižnějších oblastech se roozvíjela KULTURA LATÉNSKÁ - ispirována řeckými a etruskými vlivy.
Ve 4. století př. n. l. začínají velké válečné výpravy Keltů, kteří sídlili na rozsáhlém území táhnoucím se od Británie přes Francii, jižní Německo až do střední Evropy. V tomto století pronikají také na Moravu a Slovensko. Po dobytí Říma se za velké výkupné stáhli do severní Itálie, kde vytvořili pevnou keltrskou základnu, ze které podnikali pustošivé nájezdy. Počátkem 2. století př. n. l. se podařilo Římanům dobýt keltskou Bologne a získat nad Kelty určitou převahu. Keltové pronikli také do Karpatské kotliny, na Balkán, pak dále do Řecka a Malé Asie.
Keltské osídlení střední Evropy je doloženo nálezy kostrových pohřebišť ze 3. století př. n. l.
→ Keltské železářství se rozvíjelo všude, kde byl dostatek železných rud. U nás to bylo Kladensko, Krušné hory, Brněnsko a Prostějovsko.
→ Keramiku vyráběli již na hrnčířském kruhu a ani ostatní řemesla nezůstala pozadu - výroba skla.
→ Od 2. století př. n. l. začali Keltové stavět tzv. OPPIDA (hradiště). Byla to opevněná výrobní, obchodní i správní střediska, která v mnohém připomínají středomořská města. Oppidum bylo obehnáno hradbou z kamene, dřeva a sypané zeminy.
→ Kelstská společenství byla majetkově i sociálně rozrůzněna. Vytvářela se v nich rodová šlechta. Vedle ní přední místo zaujímali kněží - druidové. V keltských oppidech nenacházíme chrámy. K náboženským obřadům zřejmě sloužila ohrazená místa s posvátnými stromy či kůly.
→ Kelstská civilizace zřejmě směřovala k vytvoření městských států podobných středomořským. Kolem zlomu letopočtu GERMÁNSKÉ KMENY keltské obyvatelstvo zčásti vytlačily, zčásti asimilovaly. Zmocnily se jejich kultury a snažily se na ni navázat. Tak se keltská kultura stala trvalou součástí evropského kulturního dědictví. Čechám dokonce Keltové zanechali latinský název BOHEMIA odvozený od keltského kmene Bójů.
GERMÁNI - je společné označení pro řadu kmenů, které žily ve starověku v Evropě. Jako první se o Germánech co by zvláštní etnické skupině zmínil antický zeměpisec Strabón, který je označil za barbarskou skupinu podobnou Keltů, nikoli však s nimi shodnou.
Jazykovědné i archeologické výkumy napovídají, že lid sdílející podobnou kulturu obýval severozápadní Německo a jižní Skandinávii během podzní doby bronzové. Dlouhou přítomnost germánských kmenů v jižní Sakndinávii mimo jiné potvrzuje neexistence přegermánských místních jmen. Germáni → jejich hlavním zaměstnáním bylo zemědělství, později i rozvoj řemesla. Germáni žili v kmenech či kmenových svazích, zabývali se pastevectvím, stěhovavým zemědělstvím se společným obděláváním půdy. Postupně se usazovali a tím vznikalo vlastnictví jednotlivých rodin: les, louky, potoky zůstaly ve společném vlastnictví.
Asi největší respekt měli z germánských kmenů, které se ve čtvrtém století před naším letopočtem stěhovaly spolu s postupujícími Kelty, Římané. Starší Římané označovali za Germány v širším smyslu slova řadu kmenů. V prních stoletích n. l. se musely germánské kmeny bránit římské snaze učinit z jejich území římské provincie.Přibližně od konce 2. století n. l. se situace obrátila - germánské kmeny prožívaly hospodářský a kulturní vzestup a začaly vytvářet velké kmenové svazy, římské impérium upadalo a muselo se bránit jejich náporu. Stěhující se kmeny byly ze začátku kmeny severních Germánů, Kimbrové a Teutoni, kteří okolo roku 113 př. n. l. pronikli z území dnešního Dánska až za Rýn do Galie. V roce 55 a 53 př. n. l. se s nimi utkala vojska Julia Caesara. Ten o nich podal první podrobnější svědectví ve svých Zýpiscích o galské válce. Historik Tacitus ve svém díle Germania z prvního století našeho letopočtu popisuje souhrnně Germány jako etnikum, jehož příslušníci žijí v monogamii, starají se o své děti a na rozdíl od jiných národů je nikdy neobětují božstvům. Germáni podle Tacita zacovávali řadu každodenních zvyklostí. Každé ráno se koupali v teplé vodě, stolovali v sedě a každý muž měl u stolu stálé místo. Byli pokládání za divoké, ale schopné bojovníky, kteří byli sice hrbých mravů, ale neznali lest.
Řeka Rýn měla pro vztahy Římanů s Germány velký význam. Rozdělovala území ovládané Římem od území, kterému vládly germánské kmeny. Římané se nejprve pokoušeli provádět výpady na pravý břeh Rýna a podmanit si své divoké sousedy. Zpočátku se to dařilo. Nevlastní syn císaře Augusta Drusus podnikl v roce 9 př. n. l. výpravu při které dorazil až k Labi. Téhož roku zahynul při pádu z koně a karta se obrátila. V Římě vycvičený válečník a šlechtic Arminius z kmene Cherusků, který znal římskou taktiku boje, vylákal tři římské legie do Teutoburgského lesa kdesi na severozápadě Germánie a na hlavu je porazil. Bitva měla zdrcující dopad na morálku Římanů. Varus spáchal sebevraždu, Augustus si poté, co mu přinesli zprávu o bitvě, roztrhl na znamení smutku roucho. Už v osmém století však byli Římané u Labe znovu. Zdálo se, že Germány ovládané území bude trvale romanizováno, ale v plném rozsahu k tomu nikdy nedošlo. Útočná válka s Germány se změnila ve válku obrannou. Podél Rýna vybudovali Římané síť opevnění, jejichž středisky byla města jako Colonia Agrippina, dnešní Kolín nad Rýnem, nobo Mogontia, dnešní Mohuč. Až do roku 167 panoval mezi Římem a Germány mír narušený jen několika menšími incidenty. Území na levém břehu Rýna, které drželi Římané a které tvořilo jen zlomek teritoria germánských kmenů, se v roce 89 změnilo na provincii Germania. Germáni o sobě dali opět vědět koncem druhého století. Pomáhaly jim v tom i přírodní podmínky na Rýnu, který v zimě zamrzal a bylo možné jej překročit. Na východě římské říše se ve stejnou dobu dávaly do pohybu kmeny Kvádů a Markomanů. Vládnoucí Macrus Aurelius se tehdy s germánskými kmeny několikrát utkal, nic se však nezměnilo. V polovině třetího tisíciletí poprvé pronikli germánští Alamani až před Řím. Současně začali na římskou říši systematicky útočit západogermánští Frankové, sídlící na pravém břehu Rýna. V pátém století dobyli města Kolín nad Rýnem, Mohuč a Trevír a natrvalo se usídlili na území řísmkého impéria. Založili tam vlastní říši, která později dala vzniknout francouzskému a německému státu. V osudném roce 476 svrhl germánský žoldnéř Odoaker posledního římského císaře.( Po Odoakerovi nastoupil na trůn Theodorich Veliký, vůdce Ostrogótů, kterého římští občané i gótští osadníci považovali za legitimního dědice vlády nad Římem i Itálií) V tomto roce také zasáhl Evropu vpád turkotatarských HUNŮ, který uvedl do pohybu celý velký proces stěhování národů. Počátky vývoje a stěhoní jsou u Germánů a zahaleny tajemstvím, ale koncem 2. století lze vyříst u římských autorů, že migrující kmeny napadly Galii, Itálii, Španělsko což právě vedlo k vojenskému střetu s armádou Římské republiky. Proces stěhování přivedlo Germány až do Anglie, na jihu do Středomoří a dokonce až do severní Afriky.
476 n. l.
  • západořímská říše vyvrácena, na jejich území vytvořeny barbarské státy
  • etnický obraz Evropy se úplně změnil
  • do střední Evropy se posunuly tehdy také slovanské kmeny, které dříve žily mezi Odrou a Dněprem
  • Vpád Hunů a stěhování národů ukončily dějinný vývoj starověkých civilizací
  • tímto letopočtem začíná STŘEDOVĚK
Kromě vzájemných válek probíhal mezi Římany a germánskými kmeny velmi živý obchod zejména v pohraničních oblastech. Směrem do Germánie putovalo římské obilí. Významným obchodním artiklem bylo víno, přestože Germáni už tehdy dávali zřejmě přednost pivu. Velká poptávka mezi germánskými kmeny byla po předmětech každodenního použití a také po luxusním zboží. Oblíbená byla jemná keramika v červené barvě, která byla symbolem vyššího společenského postavení. Až do pátého století Germáni nerazili vlastní mince. Místo nich používali římské stříbrné mince, a to nejen jako platidlo, ale i jako zdroj stříbra pro jiné účely. Důležitým obchodním artiklem bylo železo. Římané dodávali germánským kmenům hlavně hotové železné výrobky. Římané zase od Germánů kupovali především jantar. Vyráběly se z něj odzobné předměty, šperky a sošky. Jantar sloužil také jako lék hlavně na bolesti krku, uší a na potíže se žaludkem. Podél cest, kterými se jantar dovážel do Říma, vznikala obchodní střediska, která tvořila základ pozdějších středověkých svobodných měst. Obchodní výměna Římanů s germánskými kmeny vzkvétala v dobách míru, ale neutuchala ani během válek. Tacitus se ve svých Letopisech zmiňuje o obchodnících zvaných lixae, kteří provázeli římskou armádu. Na Slovensku se podařilo najít náhrobní kámen se jménem Attilius Primus, bývalého vojáka, který se stal obchodníkem. Římští bohatí velkoobchodníci - negotiatores - přebývali i přímo na dvoře krále germánských Markomanů Marobuda, jehož říše se nacházela ne území severního Rakouska a Čech.
Germánské kmeny se jazykem a kulturou rozrůznily na tři velké skupiny - východní, severní a západní. Všechny kmeny hovořily vzájemně srozumitelnými dialekty a sdílely stejnou mytologii. Z ní vyházejí i nejstarší germánské písemné památky, jako byl Beowulf, nebo SAGA OF THE VOLSUNG.
České země byly tehdy osídleny germánským kmenem MARKOMANŮ a Slovensko germánským kmenem KVÁDŮ.
Nejznáměší GERMÁNSKÉ KMENY:
  • Alamani, Ambronové, Bavoři, Anglové, batavové, Burgundi, Chamavové, Chaukové, Cheruskové, Chattové, Dánové, Durynkové, Fosové, Frankové, Frísové, Gétové, Gepidové, Gótové (Ostrogóti, Vizigóti) Hárové, Herulové, Jutové, Kvádové, Markomani, Nemetové, Nevové, Njarové, Rugiové, Sasové, Skirové, Teutoni, Tudrové, Ubiové, Vikongové, Vandalové
Germáni zakládali své první barbarské státy bez stálých hranic - nepevného charakteru, tzv ŘÍŠE:
  • Západní Gótové (Vizigóti) založili rozsáhlou říši na Pyrenejském poloostrově 501 - 711
  • Východní Gótové (Ostrogóti) založili říši na území Itálie 493 - 553
  • Vandalové - severní Afrika 429 - 534
  • Frankové - franská říše (území dnešní Francie)
  • Burguni - v dnešním Burgunsku a Provenci 443 - 534
Germáni se postupně mísili s domácím obyvatelstvem, částečně přijali i jeho jazyk, stávali se také křesťany - tak vznikly románské národy:
  1. Francouzi
  2. Španělé
  3. Italové (Vlaši).
Posledním germánským kmenem, který pronikl na římskou půdu byli Langobardi, kteří obsadili severní a střední Itálii - LOMBARDIE. Tažením tohoto kmene r. 568 skončilo stěhování národů. Jediný germánský stát, který se udržel byla říše Franská.
CHRISTIANIZACE
Ostrogóti, Vizigóti a Vandalové byli christianizováni ještě, když žili za hranicemi impéria (př. je např. Sarkofág ze 4. století z francouzského Toulouse spojující již mytologické a řesťanské motivy), přijali však tzv. ARIANISMUS → což je christologická hereze popírající božství Ježíše Krista. - brzy byli považováni za kacíře. Langobardi byli obráceni až po vstupu do Impéria, kdy přijali víru arianských germánských skupin. Frankové byli obráceni přímo z paganismu (pohanství) na katolicismus. O několik století později zajistili franští misionáři a bojovníci silou pokřtění svých severských saských sousedů v nájezdech při kterých připojovali saská území k Francké říši.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Který národ Vás zajímá?

Keltové 33.8% (23)
Germáni 41.2% (28)
Slované 25% (17)

Komentáře

1 Ikon Ikon | 3. října 2009 v 13:05 | Reagovat

hezky spracované :D

2 Ada Ada | Web | 18. listopadu 2009 v 22:20 | Reagovat

Dobrý článek

3 Neli Neli | 7. listopadu 2013 v 19:07 | Reagovat

svělé :D :)

4 plished plished | Web | 9. září 2016 v 6:45 | Reagovat

půjčka x výpůjčka :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama