Další významní Habsburší panovníci

4. dubna 2008 v 11:41 |  Dějěpis
MAXMILIÁN II. habsburský (1527 - 1576)
  • arcivévoda rakouský
  • Český a německý král od r. 1562, uherský král od r. 1563 a císař římský od r. 1564
  • Syn Ferdinanda I., otec císařů Rudolfa II. a Matyáše
  • V mládí žil na španělském dvoře, v letech 1548 - 1550 španělský místokrál
  • po nástupu na trůn nábožensky zdrženlivý, jeho snaha o vyrovnání mezi protestanty a katolíky nebyla úspěšná → jednal s papežem o povolení některých ústupků protestantům, rakouským stavům povolil náboženskou svobodu
  • v roce 1575 slíbil uznání české konfese
  • podařilo se mu udržet mír v Německu, 1566 - 1568 vedl se střídavými úspěchy válku s Turky
  • po vymření Jagellonců usiloval 1572 a 1575 o polskou korunu pro svého syna Maxmiliána, v roce 1575 byl zvolen polským králem proti Štěpánu Báthorymu, zemřel během příprav na válku
  • chtěl docílit korunovace svého syna Rudolfa českým králem, ještě za svého života, proto slíbil uznání české konfese → vyjádřil svůj souhlas pouze ústně, přesto byl ve Svatováclavské kapli Rudolf korunován → Maxmilián II. následně svůj souhlas odvolal a tisk české konfese zakázal.
  • po smrti Maxmiliána jeho ostatky spočinuly v pražské svatovítské katedrále i přesto, že za svého života dával přednost Vídni.
RUDOLF II. habsburský (1552 - 1612)
  • arcivévoda rakouský, král uherský 1572 - 1611; král český a německý 1575 - 1611; císař římský 1576 - 1611
  • syn císaře Maxmiliána II. a Marie
  • Byl vychován na španělském dvoře
  • po nástupu na trůn se snažil udržet mír s Turky
  • v rakouských zemích prosazoval protireformaci
  • r. 1602 obnovil zákaz jednoty bratrské
  • 1593 - 1606 vedl se střídavými úspěchy válku s osmanskou říší
  • jeho panování poznamenáno sílící duševní chorobou, postupně zbavován koruny ve prospěch jeho bratra Matyáše, kterého podporovaly uherské, moravské a rakouské stavy
  • svou vládu si udržel pouze v Čechách a ve Slezsku i s Lužicí → díky udělení MAJESTÁTU RUDOLFA II. protestantským stavům v r. 1609: (bylo to privilegium, které slibovalo náboženskou svobodu i pro jednotu bratrskou, vycházel z české konfese, kterou potvrzoval)
  • po pasovském ("Pasovští" tak se říkalo žoldnéřům plukovníka vavřince Raméeho) vpádu v roce 1611 byl donucen k abdikaci i v Čechách a ve Slezsku, Pasovské povolal sám Rudolf, Praha odolala zásluhou narychlo shromážděných stavovských sil v čele s Jindřichem Matyášem t Thurnu, k snažšímu odchodu Pasovských ze země přispěl Petr Vok, který obětoval stříbrný rodový poklad, aby zabránil plenění české krajiny a utrpení poddaných
  • Rudolf II. byl mecenáš vědy a umění
  • za jeho vlády se stla Praha opět císařským sídlem. Rudolf si velice Prahu oblíbil a sídlem se stala od r. 1583. Jeho vláda přinesla Praze tři desetiletí trvacící rozvkět → na Malé Straně, Hradčanech a i na Starém Městě se usazovali cizí obchodníci, řemeslníci, umělci atd...
  • Vítězila renesanční architektura doplňována i novými podněty rodícího se baroka → nové budovy vznikly na Pražském hradě - kde také vznikl Španělský sál
  • V císařově proslulé obrazárně dominovaly díla tvůrců žijících na Pražském hradě - většina dýchá duchem Manýrismu, př.: působivé erotické scény BARTOLOMEA SPRANGERA, Alegorické kompozice GIUSEPPE ARCIMBOLDA, sochař ADRIAN DE VRIES - podzěji vytvořil sochy pro zahradu ve Valdštejnském paláci.
  • Kapitolu sami pro sebe tvořili achymisté - v jejich činnosti se vědecké výzkumy pojily se snahou oběvovat elixír života, kámen mudrců či jak vyrobit zlato. K nejvýznamnějším patřili: JENÝM SCOTTUS, JOHN DEE. K živým ozdobám rudolfínské Prahy patřili učenci → lákal je lesk dvora i uplatnění. Světové proslulosti dosáhli: JOHANNES KEPLER → Astronom a matematik, v Praze definoval dva ze svých zákonů o pohybu planet, či TYCHO DE BRAHE → dánský hvězdář, využíval astronomické výpočty přírodovědce Tadeáše Hájka, prvního Čecha, který uznával správnost Koperníkova heliocentrického názoru. Byl pochován v chrámu Panny Marie před Týnem.
MATYÁŠ Z RODU HABSBURKŮ (1557 - 1619)
  • Mladší bratr Rudolfa II.
  • podporoval katolickou církev
  • panovnické sídlo přenesl zpět z Prahy do Vídně
  • Za manželku si vzal ANNU TYROLSKOU - jejich manželsví bylo bezdětné a následnictví bylo na základě Oňatovy smlouvy Ferdinandovi II. Habsburkskému. (tato smlouva byla uzavřena mezi španělskými a rakouskými Habsburky. Španělská větev se tímto vzdávala nároku na středoevropský trůn a potvrzovala, že se Matyášovým dědicem stane jeho příbuzný FRIDRICH FALCKÝ).
  • Ještě za Matyášova života přijal český sněm Ferdinanda II. za budoucího českého krále, ten však postupně omezoval Matyášovu moc a hlavně výrazně vystupoval proti stavům → po smrti Matyáše tak Generální sněm Koruny české Ferdinanda odmítl a zvolil Fridricha Falckého.
FERDINAND II. ŠTÝRSKÝ (Ferdinand II. Habsburský) (1578 - 1632)
  • český král od r. 1617, uherský král od r. 1618, římskoněmecký císař od r. 1619
  • syn arcivévody Karla Štýrského
  • vychován přísně katolicky
  • bezdětným Matyášem byl vybrán za budoucího císaře, s výhradami přijat českými stavy v roce 1617 - korunován 1618
  • pro svou katolickou orientaci v roce 1619 v době českého povstání českými stavy odmítnut, sesadili ho z trůnu a dostadili Fridricha V. Falckého
  • Uzavřel spojenectví s Maxmiliánem I. Bavorským a Katolickou ligou, stal se jedním z vůdčích činitelů katolické strany v třicetileté válce
  • po bitvě na Bílé Hoře se opět ujal vlády v českých zemích
  • 21.06.1621 nechal popravit přední vůdce povstání (27 pánů, na Staroměstském náměstí) a potrestal účeastníky odboje rozsáhlými konfiskacemi
  • v roce 1627 vydal Obnovené zřízení zemské omezující pravomoc sněmu a nastolující absolutismus, zahájil rekatolizaci a vypovídání nekatolíků ze země
  • s pomocí Maxmiliána I. Bavorského a zásluhou ALBRECHTA Z VALDŠTEJNA dosáhl vojenských úspěchů ve třicetileté válce.
  • po vydání RESTITUČNÍHO EDIKTU (rozhodnutí císaře Ferdinanda r. 1629 o navrácení veškerých území, která byla v Německu odňata katolické církvi po r. 1552. Pro všeobecný odpor nebyl nikdy realizován). Ze služeb propouští Albrechta, po saském vpádu do Čech jej povolal zpět, a v únoru 16374 ho jako zrádce nechal zavraždit
  • r. 1635 uzavřel PRAŽSKÝ MÍR (mírová smlouva mezi Ferdinandem a Saskem uzavřena r. 1635 během třicetileté války) s kurfiřtem Janem Jiřím Saským
  • r. 1627 nařizoval mandát všem nekatolickým stavům buď přestoupit nebo odejít ze země. Desetitisíce lidí odcházelo ze země (šlechta, měšťané i mnozí poddaní) a usazovali se většinou v blízkosti českých zemí - Polsko, Sasko i v Uhrách.
FRIDRICH V. FALCKÝ (1596 - 1632)
  • Falcký kurfiřt od r. 1610, český král od r. 1619
  • tzv. zimní král
  • zeť anglického krále Jakuba I. - od r. 1613 manžel dcery Alžběty
  • vůdce protestantské Unie
  • českými stavy zvolen za českého krále (po sesazení Ferdinanda II.)
  • s jeho osobou byla spojována naděje vůdců českého stavovského povstání na vydatnou zahraniční pomoc
  • neprojevoval příliš smysl pro politické záležitosti, preferoval proti jiným nekatolickým vyznáním Kalvinismus
  • nedovedl získat spojence, po bitvě na Bílé Hoře uprchl do Vratislavi, poté do Haagu.
  • Ztratil Čechy i Falc, v lednu 1621 nad ním byla ve Vídni vyhlášena císařská klatba
  • v roce 1623 Falc a kurfiřtská hodnost uděleny bavorskému vévodovi Maxmiliánovi
  • zemřel v Mohuci.
OBNOVENÉ ZŘÍZENÍ ZEMSKÉ
- ústavní zákon Ferdinanda II., vydaný ze souhlasu sněmu pro Čechy r. 1627 a pro Moravu r. 1628. Vyhlašovalo dědičnost českého trůnu v habsburském rodě a povolovalo jedině katolické náboženství. Duchovní stav dostal na sněmu první místo, královská města pouze jeden hlas, němčina zrovnoprávněna s češtinou, sněmům ponecháno právo povolat berní a zemské hotovosti, ústní řízení nahrazeno písemným. Obsahovalo ustanovení státního, soukromého a trestního práva, předpisy týkající se soudního a deskového řádu, připojena byla Svatováclavská smlouva z roku 517 a Narovnání o hory a kovy z r. 1575. V roce 1640 (1650 na Moravě) doplněno Královskými deklaratoriemi a novelami, sbírku královských rezolucí, vysvětlení a nových ustanovení. Právně utvrzovalo podřízení českých zemí habsburskému absolutismu. Byl to důležitý pramen zemského práva - v platnosti až do roku 1548.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama